OCHOTNICKÉ DIVADLO BOSKOVICE

 

 
 
 ■ Z daleké historie
 
 ■ Hrálo se
- Charleyova teta
- Dalskabáty
- Hrátky s čertem
- Jezinky a bezinky
- Lumpacivagabundus
- Nejkrásnější válka
- Výtečníci
- Na tý louce zelený
- Paďousy
- Dědeček
 
■ Z naší současnosti
- Blbec k večeři
- Vrány
- Velká zebra
- Hexenschuss
- Tornádo
- Mátový nebo citron
- Řeči
- Nájemníci pana Swana
- Blbec k večeři
- Agentuira Drahoušek
- Vražda sexem
- Když se zhasne
 
 ■ Hrajeme
- Blboviny
 
 
■ Fotogalerie
 
   Úvod

 

 

 1945 zahájilo svoji činnost Městské ochotnické divadlo, v něm se spojily všechny dosavadní boskovické ochotnické soubory, předsedou Rudolf Volf, místopředsedou Rudolf Musil (ustaveno 31. 5. 1945, ustavující schůze, svolaná Josefem Klárem, se konala v Dělnickém domě).
Režiséři Josef Klár, František Tázlar, Alois Valtr, Karel Bašný. Dramaturgie Karel Klemsa.
Hrálo se v sále sokolovny.
1945 (29. 9.) V. Werner: Červený mlýn, jh. Jarmila Urbánková z ND Brno, režie R. Volf.
27. a 28. 10. 1945 Strakonický dudák, režie Volf, výprava Pavel Bačovský, spolúčinkovalo orchestrální sdružení pod taktovkou Fr. Lindy.
1945 ještě Večer ruských jednoaktovek (2x Čechov, dále A. Irošnikov, V. Krylov), r. Volf, poté K. Poláček: Otec svého syna, r. Fr. Tázlar.
1946 4 a 1947 8 premiér, např. Scheinpflugové Quyana, režie Volf, v roli Marie vystoupila na premiéře autorka.
1947 do souboru přišel zkušený ochotník, herec i režisér Jaroslav Maňas - mezník ve vývoji souboru.
V dalších letech 7-8 inscenací ročně.
Nejúspěšnější hrou roku 1947 hra Fr. Kožíka Meluzína v Maňasově režii, choreografie Vlasta Poláčková Z Brna, scéna V. Trefil. Do inscenace zapojen celý soubor i řada dalšívch spolupracovníků, orchestr divadla řídil Ant. Trapl, premiéry se 13. 7. 1947 účastnil i autor, v sezoně 1947/48 hra hrána 7x, 1948 první místo v zemské soutěži ÚMDOČ, 1949 soubor jmenován členem Klubu vítězných souborů ÚMDOČ , ale na JH nepostoupil, protože hra obsahovala "jinotaje".
1949 Reportáž psaná na oprátce, dramatické pásmo J. Honzla v úpravě J. Maňase. Nejvýznamnější premiérou roku dramatizace (V. Nejedlý, D. Hallová a J. Kubík)) Stankovského románu Vlastencové z Boudy, r. Maňas, scena Ant. Vorel z Brna (spolupráce s tímto scénografem poté pokračovala), choreografie V. Poláčková, orchestr divadla řídil M. Chlup. Výpravná náročná inscenace se hrála 6x.

Divadlo Kras
1951 Městské ochotnické divadlo převedeno do ZK Kras a později Minerva, zde dalších 10 let. Vůdčí osobnosti J. Maňas, R. Volf, Fr. Tázlar. Spolupráce se scénografem Ant. Vorlem. 2-3 premiéry ročně, též pohádky, a pásma. Z repertoáru mj.:
1951 To byl český muzikant, režie a v roli Fr. Kmocha J. Maňas,
1952 Vzbouření na vsi, Nebe na zemi,
1953 Lhář, Psohlavci,
1954 Skandál v obrazárně, opereta Mamzelle Nitouche,
1955 Chirurg Platon Krečet, Mirandolina, Dobrý voják Švejk - v titulní roli vynikající Fr. Tázlar,
1956 Legenda o lásce, Ondráš - spoluúčinkovala cimbálová muzika Valašského krúžku Spojklubu Brno, opereta Slovácká princezka,
1957 Ortner: Isabela španělská, soubor z krajské divadelní soutěže, do níž bylo přihlášeno 35 souborů, postoupil za kraj na NP ve Svitavách. Poté Langer: Dvaasedmdesátka.
1958 V W: Helenka je ráda aneb Slaměný klobouk, Blažek: Třetí přání,
1958 hudební komedie Únos Sabinek, Katajev: Ztřeštěná neděle.

Divadlo SKP ROH.
1960 ustaven SKP, sem přešlo i Divadlo Kras.
Rekonstrukce jeviště v sokolovně, ve vedení Jar. Maňas a Rud. Volf, který se stal uvolněným pracovníkem SKP.
Soubor pokračoval jako Divadlo SKP ROH.
1960 v místě festival ochotnických souborů, SKP spolupořadatelem, DS zde uvedl Karvašovu hru Půlnoční mše.
V 1. pol. 60. let i současný repertoár
1961 Příliš štědrý večer (Blažek), režie Maňas (zkušený režisér Pohled do očí (Daněk), pohádka O. Lichardové a M. Lokvencové Vyměněná princezna, Daňkův Steelfordův objev,
1962 pro děti Vyměněná princezna (Lokvencová), Veselé paničky windsorské, Svatba sňatkového podvodníka,
1963 Loupežník, detektivní komedie R. Thomase Past (téže 1964)
1965 E. A. Longen: C. k. polní maršálek, režie Maňas, A. Christie: Deset malých černoušků, režie Maňas, scéna Volf.
Po 1966 stagnace.
1969 první a poslední inscenací po 3 letech opereta Na tý louce zelený, hrány 7x.